Glosario

De CNB
Ir a la navegación Ir a la búsqueda
Busca en cnbGuatemala con Google

(Página creada con «{{DISPLAYTITLE:{{SUBPAGENAME}}}} ==Xyaalalil aatin== {|style="width:90%;" |- |style="width:50%; line-height:20px;"| <poem> 1. Aatin nach’olob’an 2. Aatin naxtz’aqob...»)
 
 
(No se muestran 2 ediciones intermedias de otro usuario)
Línea 1: Línea 1:
 
{{DISPLAYTITLE:{{SUBPAGENAME}}}}
 
{{DISPLAYTITLE:{{SUBPAGENAME}}}}
 +
<small><center>Ch'orti' | Chuj | Popti' | [[{{ROOTPAGENAME}}/Kaqchikel/{{#titleparts:{{PAGENAME}}| |3}}|Kaqchikel]] | [[{{ROOTPAGENAME}}/Q'anjob'al/{{#titleparts:{{PAGENAME}}| |3}}|Q'anjob'al]] | [[{{ROOTPAGENAME}}/Q'eqchi'/{{#titleparts:{{PAGENAME}}| |3}}|Q'eqchi']] | [[{{ROOTPAGENAME}}/Tz'utujiil/{{#titleparts:{{PAGENAME}}| |3}}|Tz'utujiil]]</center></small>
 +
 
==Xyaalalil aatin==
 
==Xyaalalil aatin==
{|style="width:90%;"
+
{|style="width:50%;"
 
|-
 
|-
|style="width:50%; line-height:20px;"|
+
|style="width:50%; line-height:20px;"|Aatin nach’olob’an
<poem>
+
|style="width:50%; line-height:20px;"|adjetivoKaxlaan tziij
1. Aatin nach’olob’an
 
2. Aatin naxtz’aqob’resi ru li ch’ool aatin
 
3. Aatin sa’ junesal
 
4. Aatin sa’ naab’alil
 
5. Ajlank
 
6. Ch’ool aatin jun xpoyanamil
 
7. Ch’ool aatin wiib’ xpoyanamil
 
8. Ch’ool aatin
 
9. K’ab’a’ej ink’a’ najala li xxe’el
 
10. K’ab’a’ej naxtz’aqob’resi li na’leb’
 
11. K’ab’a’ej ak re xk’ab’a’ejinkil poyanam, xul, ut k’a’ re ru
 
12. K’ab’a’ej junelik eechaninb’ileb
 
13. K’ab’a’ej m aajunwa nake’eechanimank
 
14. K’ab’a’ej naxk’ab’a’eji junaqik eb’ li xul, poyanam ut k’a’ re ru
 
15. K’ab’a’ej naxtiqi rib’
 
16. K’ab’a’ej wiib’ xe’el ab’an jun aj wi’ xyaalalil
 
17. K’ab’a’ej wiib’ xe’el ut wiib’ xyaalalil
 
18. K’ab’a’ej xsum rib’
 
19. K’ab’a’ej
 
20. K’achk’ookil eetalil
 
21. K’aj aatin re patz’ok
 
22. K’aj aatin re sumenk
 
23. K’aj aatin re xq’etb’al li na’leb’
 
24. K’onkookil tz’uq
 
25. Na’ tz’iib’ kok’ roq xyaab’
 
26. Na’ tz’iib’ najt roq xyaab’
 
27. Reechaninkil li k’ab’a’ej
 
28. Sa’ junq mayil
 
29. Seeb’alil chi rix aatinak
 
30. Seeb’alil chi rix ab’ink
 
31. Seeb’alil chi rix ilok ru hu
 
32. Seeb’alil chi rix tz’iib’ak
 
33. Seeb’alil
 
34. T’ilb’a’ ru’uj aq’
 
35. Toj maji’ nab’eeresiman
 
36. Uutz’u’ujinb’il aatin
 
37. Xb’atz’unlenkil li ch’ool aanil
 
38. Xhoonalil ch’ool aatin
 
39. Xnume’ xb’eeresinkil
 
40. Yo chi b’eeresimank
 
</poem>
 
|style="width:50%; line-height:20px;"|
 
<poem>
 
adjetivo
 
adverbio
 
singular
 
plural
 
contar
 
verbo intransitivo
 
verbo transitivo
 
verbo
 
sustantivo invariable
 
sustantivo
 
sustantivo propio
 
sustantivo siempre poseido
 
sustantivo nunca poseido
 
sustantivo comun
 
sustantivo de sustantivo
 
sustantivo compuesto
 
sustantivo complejo
 
sustantivo de sustantivo
 
sustantivo
 
parentesis
 
partículas interrogativas
 
partículas de afirmaciòn
 
partículas de negaciòn
 
coma
 
vocales simples
 
vocales prolongadas
 
poseciòn de sustantivos
 
de veinte en veinte
 
habilidad de hablar
 
habilidad de escuha
 
habilidad de leer
 
habilidad de escribir
 
competencia
 
trabalengua
 
tiempo futuro
 
poema
 
conjugaciòn de verbos
 
tiempos del verbo
 
tiempo pasado
 
tiempo presente
 
</poem>
 
|}
 
  
[[Categoría:Comunicación y Lenguaje]] [[Categoría:Educación Bilingüe]]
+
|-
 +
|Aatin naxtz’aqob’resi ru li ch’ool aatin ||adverbio
 +
|-
 +
|Aatin sa’ junesal ||singular
 +
|-
 +
|Aatin sa’ naab’alil ||plural
 +
|-
 +
|Ajlank ||contar
 +
|-
 +
|Ch’ool aatin jun xpoyanamil ||verbo intransitivo
 +
|-
 +
|Ch’ool aatin wiib’ xpoyanamil ||verbo transitivo
 +
|-
 +
|Ch’ool aatin|| verbo
 +
|-
 +
|K’ab’a’ej ink’a’ najala li xxe’el ||sustantivo invariable
 +
|-
 +
|K’ab’a’ej naxtz’aqob’resi li na’leb’ |||sustantivo
 +
|-
 +
|K’ab’a’ej ak re xk’ab’a’ejinkil poyanam, xul, ut k’a’ re ru ||sustantivo propio
 +
|-
 +
|K’ab’a’ej junelik eechaninb’ileb ||sustantivo siempre poseido
 +
|-
 +
|K’ab’a’ej m aajunwa nake’eechanimank ||sustantivo nunca poseido
 +
|-
 +
|K’ab’a’ej naxk’ab’a’eji junaqik eb’ li xul, poyanam ut k’a’ re ru ||sustantivo comun
 +
|-
 +
|K’ab’a’ej naxtiqi rib’ ||sustantivo de sustantivo
 +
|-
 +
|K’ab’a’ej wiib’ xe’el ab’an jun aj wi’ xyaalalil ||sustantivo compuesto
 +
|-
 +
|K’ab’a’ej wiib’ xe’el ut wiib’ xyaalalil ||sustantivo complejo
 +
|-
 +
|K’ab’a’ej xsum rib’ ||sustantivo de sustantivo
 +
|-
 +
|K’ab’a’ej ||sustantivo
 +
|-
 +
|K’achk’ookil eetalil ||parentesis
 +
|-
 +
|K’aj aatin re patz’ok ||partículas interrogativas
 +
|-
 +
|K’aj aatin re sumenk ||partículas de afirmaciòn
 +
|-
 +
|K’aj aatin re xq’etb’al li na’leb’ ||partículas de negaciòn
 +
|-
 +
|K’onkookil tz’uq ||coma
 +
|-
 +
|Na’ tz’iib’ kok’ roq xyaab’ ||vocales simples
 +
|-
 +
|Na’ tz’iib’ najt roq xyaab’ ||vocales prolongadas
 +
|-
 +
|Reechaninkil li k’ab’a’ej ||poseciòn de sustantivos
 +
|-
 +
|Sa’ junq mayil ||de veinte en veinte
 +
|-
 +
|Seeb’alil chi rix aatinak ||habilidad de hablar
 +
|-
 +
|Seeb’alil chi rix ab’ink ||habilidad de escuha
 +
|-
 +
|Seeb’alil chi rix ilok ru hu ||habilidad de leer
 +
|-
 +
|Seeb’alil chi rix tz’iib’ak ||habilidad de escribir
 +
|-
 +
|Seeb’alil ||competencia
 +
|-
 +
|T’ilb’a’ ru’uj aq’ ||trabalengua
 +
|-
 +
|Toj maji’ nab’eeresiman ||tiempo futuro
 +
|-
 +
|Uutz’u’ujinb’il aatin ||poema
 +
|-
 +
|Xb’atz’unlenkil li ch’ool aanil ||conjugaciòn de verbos
 +
|-
 +
|Xhoonalil ch’ool aatin ||tiempos del verbo
 +
|-
 +
|Xnume’ xb’eeresinkil ||tiempo pasado
 +
|-
 +
|Yo chi b’eeresimank ||tiempo presente
 +
[[Categoría:Comunicación y Lenguaje]] [[Categoría:Educación Bilingüe]][[Category:Book:Nuestro_idioma_en_la_escuela_-_Q'eqchi']]

Revisión actual del 21:20 14 dic 2017

Ch'orti' | Chuj | Popti' | Kaqchikel | Q'anjob'al | Q'eqchi' | Tz'utujiil

Xyaalalil aatin[editar | editar código]

Aatin nach’olob’an adjetivoKaxlaan tziij
Aatin naxtz’aqob’resi ru li ch’ool aatin adverbio
Aatin sa’ junesal singular
Aatin sa’ naab’alil plural
Ajlank contar
Ch’ool aatin jun xpoyanamil verbo intransitivo
Ch’ool aatin wiib’ xpoyanamil verbo transitivo
Ch’ool aatin verbo
K’ab’a’ej ink’a’ najala li xxe’el sustantivo invariable
K’ab’a’ej naxtz’aqob’resi li na’leb’ sustantivo
K’ab’a’ej ak re xk’ab’a’ejinkil poyanam, xul, ut k’a’ re ru sustantivo propio
K’ab’a’ej junelik eechaninb’ileb sustantivo siempre poseido
K’ab’a’ej m aajunwa nake’eechanimank sustantivo nunca poseido
K’ab’a’ej naxk’ab’a’eji junaqik eb’ li xul, poyanam ut k’a’ re ru sustantivo comun
K’ab’a’ej naxtiqi rib’ sustantivo de sustantivo
K’ab’a’ej wiib’ xe’el ab’an jun aj wi’ xyaalalil sustantivo compuesto
K’ab’a’ej wiib’ xe’el ut wiib’ xyaalalil sustantivo complejo
K’ab’a’ej xsum rib’ sustantivo de sustantivo
K’ab’a’ej sustantivo
K’achk’ookil eetalil parentesis
K’aj aatin re patz’ok partículas interrogativas
K’aj aatin re sumenk partículas de afirmaciòn
K’aj aatin re xq’etb’al li na’leb’ partículas de negaciòn
K’onkookil tz’uq coma
Na’ tz’iib’ kok’ roq xyaab’ vocales simples
Na’ tz’iib’ najt roq xyaab’ vocales prolongadas
Reechaninkil li k’ab’a’ej poseciòn de sustantivos
Sa’ junq mayil de veinte en veinte
Seeb’alil chi rix aatinak habilidad de hablar
Seeb’alil chi rix ab’ink habilidad de escuha
Seeb’alil chi rix ilok ru hu habilidad de leer
Seeb’alil chi rix tz’iib’ak habilidad de escribir
Seeb’alil competencia
T’ilb’a’ ru’uj aq’ trabalengua
Toj maji’ nab’eeresiman tiempo futuro
Uutz’u’ujinb’il aatin poema
Xb’atz’unlenkil li ch’ool aanil conjugaciòn de verbos
Xhoonalil ch’ool aatin tiempos del verbo
Xnume’ xb’eeresinkil tiempo pasado
Yo chi b’eeresimank tiempo presente

Capacidad o destreza para hacer algo bien o con facilidad.